Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pred pár rokmi k aktívnemu hraniu navrátivším sa Košičanom WASTAGE po minuloročnom debutovom EP „Right Now“ na jar tohto roku vyšiel, zatiaľ ako samovydanie, prvý dlhohrajúci album. Na vyše 37 minútach nájdeme 11 skladieb pričom štyri záverečné sú vlastne kompletným materiálom z „mini“, s novým zvukom sú však aj trochu iným zážitkom. Materiál bol nahrávaný v bzeneckom Shaarku a mastrovaný v Poľsku, znenie je naozaj vydarené, profi a hutné, proste tlak, nápor, energia.
Po hudobnej stránke táto partia ostrieľaných a kvalitných hudobníkov aj tu mixuje nabrúsený klasický i modernejší thrash odchovaný na SLAYER, SEPULTURA alebo aj MACHINE HEAD s nejedným hardcoreovým a groovy riffom a celkovo hudba WASTAGE vyznieva ako zaujímavý tu a tam súboj, inde zase súzvuk klasiky a modernejších (hoci skôr na pomery 90. rokov) žánrov. Skupina samotná sa radí k thrash coru, hoci subjektívne mi jej tvorba pripadá ako ťažký, útočný thrash metal, odchovaný na tvorbe hlavne amerických titanov žánru v rokoch 1985 – 1995, s istým „modernizujúcim“ vplyvom hard coru a pochopiteľne s masívnym súčasným zvukom.
https://www.facebook.com/WastageSK?pnref=lhc
http://bandzone.cz/wastage
6,5 / 10
Vydáno: 2015
Vydavatel: samovydanie
Stopáž: 37:28
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
